3D skenování wimbledonského talíře

Technologie: GOM (ZEISS)
Zařízení: ATOS Q 12M

Skenovali jsme wimbledonský talíř, který v roce 2011 vyhrála tenistka Petra Kvitová. Ten se v současné době nachází ve Fulneku v síni slávy naší úspěšné tenistky. Talíř byl převeden do 3D modelu a do budoucna je plánováno také vytvoření repliky na 3D tiskárně. Samotná digitalizace exponátů je cestou, jak návštěvníkům muzeí a galerií zajistit, co nejbližší kontakt s vystavovanými prvky. Jedním z plánů je dokonce nabídnout zážitek z prohlídky i nevidomým návštěvníkům. 3D replika bude v síni slávy sloužit jako haptická pomůcka.

Trofej má na sobě velice detailní a jemný vzor, který bylo zapotřebí zachytit. Pro kvalitní zdigitalizování proto musel být použit 3D skener té nejvyšší kvality. Vybrali jsme tedy 3D skener ATOS Q 12 M od firmy GOM/ZEISS, který umožňuje snímání s vysokým rozlišením až 33 bodů na milimetr. Takto vysoké rozlišení samozřejmě zmenšuje objem, který je možné nasnímat v jednom záběru. S touto situací jsme si poradili a podařilo se skenování výjimečné trofeje úspěšně provést.

Jelikož je talíř lesklý, bylo nutné ho na začátku zmatnit. K tomu skvěle posloužil speciální sprej ATTBLIME AB6 – G, který se na talíř aplikoval pomocí airbrush pistole. Jeho výhoda je, že po několika hodinách z povrchu beze zbytků vysublimoval a talíř jsme nemuseli po skenování čistit.

K digitalizaci celé trofeje bylo zapotřebí vytvořit více snímků. Software skeneru sám identifikoval společné tvarové oblasti a automaticky je spojil takzvanou „best-fit“ metodou. Nejlépe proběhlo skenování dna talíře, kde se prvních 20 záběrů zcela bez problému skládalo na sebe do jednoho celku. Ve druhé sérii záběrů, kdy se skenovací okno posunuto dále od středu talíře a překryvná plocha s předchozími záběry se zmenšila, už bylo potřeba softwaru ručně pomoci s prvotním zapolohováním záběru. Do míst, kde to složitý reliéf talíře umožňoval, se nalepily malé referenční body, které usnadnily automatické skládání záběrů do jednoho celku.

Horní část talíře se kvůli malému záběru (100x80 mm) skenovala v několika sériích záběrů. Vznikaly jakési „prstence“ proskenovaných oblastí a ty se pak spojovaly k sobě přes společné referenční body. Po zkušenosti s horní stranou se u spodní části talíře rovnou nalepily referenční značky na oblé hladké plochy a na místa, kde samolepka bodu nezakryla jemný reliéf.

Pro spojení obou stran talíře do jednoho celku se použily čtyři referenční body nalepené na obvodové hraně talíře. Spojení se podařilo s přesností 0,016 mm.

Celé skenování trvalo 4,5 hodiny a 357 pozic skeneru ve finále vygenerovalo projekt o velikosti 26 gigabajtů. Po zpracování dat procesem polygonizace je výsledkem polygonální síť s 80 miliony body a velikostí STL souboru 7,6 gigabajtů.

CHCETE VYTVOŘIT NĚCO PODOBNÉHO?  NAPIŠTE NÁM.
Zde vložte přílohu
X

Vše s vámi probere náš specialista

*Povinné informace
Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.
Načítám